5.1 založeny stránky                    

12.1 přidány první informace

16.1 tak už mám za sebou 1. očkování a návštěvu u veterináře :-( zatím s nikým nemluvím, ale mrkvičku- úplatek jsem si dala, ale teď jsem už zase schovaná a budu dlouho odpočívat!

24.1  Dnes je to měsíc, co jsem  opustila svůj první králičí domov a bydlím s dvěma lidskými dospěláky.Díky jejich péči  a vydatnému krmení jsem se pěkně vytáhla a za ušima se mi rýsuje "hříva" - lví hlava.Každodenní česání už snáším o trochu lépe, hlavně proto, že vždycky po něm přijde nějaká ta odměna tak proč by to chvilkové trápení nevydržela, že?

12.3 Zítra nás čeká 2.návštěva od očkování u veterináře kvůli slzavému očičku.Už 3 dny "pláču" a panička je ze mě celá nešťastná, pořád mi ho prohlíží a rozhodla,že pojedeme.

20.3 Po týdnu kapání kapiček se nic nezlepšilo tak jsem  dnes musela na 2. kontrolu,dotali jsme nové kapky tak snad už mi bude líp.Navíc k celé té hrůze musím přetrpět 2 denně omývání srsti okolo nemocného očíčka heřmánkovým čajem.Mám já tohle za potřebí ?!

24.3 Moji dospěláci se pro mě snaží najít vhodná "okusovadla", abych si brousila ty svoje zoubky.Zkoušeli větvičky z ovocného stromu,dřevěnou hračku - mrkvičku,ale mě tím tedy moc neuchvátili :-( Pupeny z třešně mi sice chutnaly, ale ta dřevěná mrkev- to byl nápad!Ale nenaletěla jsem jim, opravdová sladká mrkvev- to je mňamka, ale tohle to?!Tvrdý chlebíček, tak ten můžu :-) , ale dostávám ho hrozně málo. A tu kostku zavěšenou v kleci, tak té si ani nevšimnu, ztráta času.Musí se Ti moji dospěláci snažit dál...            

4.4 Po necelém týdnu se mi vrátila člověčí maminka, 5 dní jsem doma "válčila" s páníčkem.Zvládli jsme to celkem dobře, určitě k tomu pomohl plán, který tu panička nechala :-) A musím se přiznat, že jsem dělala okolky, ne že bych zapomněla na paničku za těch 5 dní, ale trošku jsem se na ní zlobila, že mě opustila a tak jsem jí musela po jejím příjezdu pozlobit... ale přešlo mě to včas.Možná díky dobrotám, které jsem hned dostala :-)

17.4 Tak mám za sebou zkracování předních zoubků, detailně vám to popisovat nebudu :-( , ale baští se mi líp.Dnes mě poprvé vážili a mám 1300 gr, podle paní doktorky jsem hubená, je to tím, že mě pusinka opravdu už hodně bolela a velké zoubky mi nedovolovaly si pochutnávat na dobrotách od mých dospěláků.Tak to vše musím do úterý dohnat, protože mě čeká "malá" operace, to bolavé očíčko už mám zahojené, ale nad ním mi narostla boule a ta musí ven.Áááách jo, už chci být zdravá a mít klid.Samé starosti....

23.4 Dnešek nebyl zrovna moc hezký den, paní doktorka mi vyndala tu mojí bouli nad okem,ovšem teď jí mám 2 x tak velkou.Panička doufá, že je to otok a vše se spraví.V nožičce mi nechali takovou malou hadičku, kterou budu dostávat antibiotika.Zítra jedeme znovu na kontrolu a moje panička se bude učit jak mi vyplachovat bolístku a dávat ty léky do hadičky.Chuť k jídlu tedy zrovna 2 x nemám, ale mrkvovou dobrůtku a nastrouhané jablíčko jsem si už dala.Musím nabrat ještě hodně sil.Dokonce jsem se nechala chvilinku pochovat :-) Panička je ze mě hodně nešťastná, konečně už přestala plakat při pohledu na mě... asi to opravdu není nic moc, ještě, že to nemůžu posoudit :-)

25.4 odešla Mazlinka do králičího nebíčka, operaci zvládla relativně dobře i přes její nedobrý stav.V pátek nás čekala kontrola a naučili jsme se jak ránu čistit a podávat antibiotika.V sobotu ráno jsme ještě stihli Mazlinku "potrápit" celou procedurou a pak nám naše králičí slečna odešla.Pravděbodobně se nasčítal všechen ten stres za předešlé dny + operace, bylo nám nadmíru jasné, že se jí nelíbí držení při všech těch procedurách, vždy to byl boj :-( a naše holka nás vždy přeprala.

Moc moc mi chybí, za ty 4 měsíce jsme se sžili docela dobře :-) a měli před sebou ještě kus toho poznávání.Ale když se na vše podívám ze strany Mazlinky, to trápení, které jí nastalo v posledních dnech by jí dlouho trápilo a ubíralo víc a víc sil.

                    MONTY  

Tak to jsem já Monty jr.,pokud vás zajímá můj životopis najdete ho nahoře v pravo, kde o  mě nová člověčí maminka něco málo píše.

9.8 2009 bylo děsné vedro a já musel absolovovat poprvé delší jízdu autem, z České Lípy, kde jsem se narodil do Děčína, mého budoucího bydliště.Panička měla o mě docela strach.Já tedy o sebe taky, nejen to vedro, ale i předtucha zásadní změny,která na mě čekala.Do té doby jsem bydlel s tatínkem Montym, maminkou Aimi, tetou Miou a 4 brášky u 1. člověčí maminky Míšy.

Ovšem tu srpnovou neděli se vše změnilo...

Poznal jsem svoje nové dospěláky, novou klec, prostě nový začátek...

Musím se vám pochlubit, že jak a kdy  použit nový záchůdek, jsem zvládl opravdu dobře :-) Dokonce i s napajéčkou, kterou jsem viděl poprvé v životě jsem byl kamarád raz dva.

Trochu trápení mi tedy nadělalo vyskočit poprvé z klece, moc jsem se  těšil na pořádné proběhnutí, ale nějak to prostě nešlo a nešlo.Míša (to je moje 2. člověčí mamka) přemýšlela a radila se, jak na mě.Nakonec jsme to zvládli a teď už po 3 týdnech vyskakuju ven i do klece úplně sám.

Venku se mi moc líbí, sice panička musela zadělat všechny škvíry, kde jsou kabely, popravdě  mě tím trochu nazlobila, protože třeba za ledničkou bych to tuze rád prozkoumal.Ale nemůžu :-( Samozřejmě to nevzdávám a budu se snažit dál, třeba se mi to jednou povede!

8.9

Jak to tak vypadá velký mazel ze mě asi nebude...

Už mám nové kamarády :-) jsou to dva pejskové, musím přiznat, že to byl trochu šok, ale nejvíc mě oba naštvali, že se cpali do mojí klece a moooc se jim zamlouvali moje hračky.Já jsem je pozoral z bezpečí schovaný za košem.Určitě by mě oba rádi prohnali, ale nedal jsem jim moc šancí :-)